Sedmého začaly opět přednášky. Ty budou trvat ještě tři týdny a pak zkouškové. Budu mít nějaké cvika a zápočtové testy. Dokončím některé rozepsané seminárky a začnu ty co leží ladem v šuplíku. Zrovna dneska sem teoreticky měl mít jednu fórlesung od čtvrt na devět. Samozřejmě, že sem včera, pro intenzivním studium s kamarády, šel pozdě spát. To mě však neodradilo od vstávání. Snídaně nabídla širokou škálu cukroví z domova, černý čaj z Cejlona - ze Sparu (v Grazu:-) a kafe Davidoff následně, abych to jeho uspávání hadů přestál. I vyšel sem vstříc předmětu dynamische systeme s Péťou Dietermaierem, výše zmíněný uspávač hadů. (Tímto ho vřele doporučuji všem, co nemohou ve večerních hodinách usnout, prášky na spaní – hadr;o) Jako kdyby se však očí mé, na rozvrh nejméně třikrát za den nepodívaly, já vešel do učebny a řekl sem si ó né! To si sakra moh ještě hodku chrnět rédle! Učebna zela prázdnotou, ani ten jeden Rakušan mi nemoh udělat radost a přijít tam taky.-( Nenápadně sem odkvačil, ve snaze být nezpozorován a pln radosti, že mám celý den před sebou sem se opět vydal na kolej. Příště ho třeba i budu víc poslouchat a nebudu mít pak zase okno:-)))
Die Schule - eine Allee des Lebens
Am 7. begannen wieder die Vorlesungen. Sie werden drei Wochen dauern und dann gehen die Prüfungen los. Ich werde einige Übungen und Teste machen müssen. Ausserdem einige Seminararbeiten schreiben, die ich schon begonnen habe und andere, die in der Schublade brach liegen. Gerade heute sollte ich um 8:15 eine Vorlesung haben. Natürlich ging ich gestern, nach intensivem Studium mit meinen Kameraden spät schlafen. Doch das brachte mich nicht davon ab früh aufzustehen. Das Frühstück bot Gebäck von zu Hause an, schwarzen Tee von Ceylon aus dem Spar in Graz und Kaffee Davidoff obendrauf, damit ich mich ordentlich konzentrieren kann. Dann schritt ich dem Fach "Dynamische Systeme" entgegen. Als ob meine Augen nicht wenigstens dreimal täglich den Stundenplan fixiert hätten, betrat ich den Lehrsaal, und sagte laut und deutlich: "ach nein! Roedl, du hättest noch eine Stunde schlafen können". Der Lehrsaal gähnte mir leer entgegen. Wenn mir doch wenigstens einer meiner österreichischen Kollegen die Freude gemacht hätte und auch gekommen wäre. Unauffällig verschwand ich, bestrebt von niemandem gesehn zu werden. Voller Freude, dass ich den ganzen Tag vor mir habe, begab ich mich zurück ins Studentenheim. Das nächste Mal werde ich besser zuhören, um nicht wieder so ein blackout zu haben.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat